Romain Gary

Romain Gary, rodným jménem Roman Kacew, publikující též pod pseudonymy Émile Ajar, Fosco Sinibaldi, Lucien Brûlard, René Deville či Shatan Bogat ( Vilnius – 2. prosince 1980 Paříž) byl francouzský spisovatel, diplomat, filmový režisér a aviatik rusko-litevského a židovského původu.

Gary napsal na třicet knih, přičemž česky zatím vyšly: ''Evropská výchova'', ''Tulipán'', ''Příslib úsvitu'', ''Lady L.''; pod jménem Émile Ajar: ''Život s krajtou'', ''Soukromá linka důvěry'' a ''Život před sebou''.

Je jediným francouzským spisovatelem, který získal prestižní Goncourtovu cenu dvakrát, ač to pravidla neumožňují. V roce 1956 ji získal za román ''Les racines du ciel'' (Kořeny nebes) a v roce 1975 za román ''La vie devant soi'' (''Život před sebou''), který publikoval pod pseudonymem Émile Ajar. Komise ocenila „Ajara“, aniž by znala jeho identitu. Román vyvolal literární senzaci a byl zfilmován již v roce 1977 (v hlavní roli Simone Signoretová).

Gary byl během života silně ovlivňován matkou (ruská herečka Nina Borisovskaja) a jejím vztahem k Francii. V Garyho čtrnácti letech se přestěhovali do Nice, kde se matka po počátečních potížích stala ředitelkou hotelu. Romain nastoupil na právnickou fakultu v Aix-en-Provence, po roce přestoupil do Paříže a naplno rozjel dráhu spisovatele. V roce 1938 se již jako naturalizovaný Francouz angažoval u letectva. Po několikaleté vojenské kariéře se stal diplomatem a začal psát román s výraznými autobiografickými rysy.

Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová, druhou herečka Jean Sebergová, která hrála v obou jeho filmech, v ''Les oiseaux vont mourir au Pérou'' (1968) i v ''Kill!'' (1971). V roce 1970 se manželé rozvedli. J. Sebergová spáchala v roce 1979 sebevraždu. Gary se rok poté zastřelil; v dopise na rozloučenou výslovně uvedl, že jeho čin se sebevraždou J. Sebergové nesouvisí.

Identitu Gary odhalil v dopise na rozloučenou a v posmrtně vydané práci ''Vie et mort d'Émile Ajar''. Získáno z Wikipedie