Jean Moréas

Jean Moréas, vlastním jménem Joannis Papadiamantopulos (15. duben 1856, Athény - 30. duben 1910, Paříž) byl řecko-francouzský básník. Odmítl parnasismus a přihlásil se k symbolismu, k jehož hlavním představitelům patřil.

Jako dítě měl francouzskou vychovatelku, které v něm probudila lásku k Francii a francouzské literatuře. Moréas se proto v roce 1879 přestěhoval do Paříže a stal se známou postavou v literárních kruzích a častým návštěvníkem místních kaváren. Vydal dva manifesty, jeden v časopise ''XIXe Siècle'' (11. srpna 1885) a jeden v literární příloze deníku ''Le Figaro'' (18. září 1886). Ty byly zásadními mezníky ve vývoji symbolismu.

Před emigrací do Francie publikoval svazek poezie, ''Tourterelles et vipères'' (Hrdličky a zmije, 1878), v řečtině a francouzštině. Jeho první zcela francouzské sbírky, ''Les Syrtes'' (1884) a ''Les Cantilènes'' (1886), byly pevně zakotveny v symbolistické estetice. V předmluvě k ''Le Pèlerin Passione'' (Vášnivý poutník, 1891) však Moréas začal symbolismus opouštět a počal volat po návratu k duchu klasicismu. Opustil volný verš a vrátil se ke klasickým formám. K významným sbírkám tohoto období patří ''Énone au clair visage'' (1893) a ''Eriphyle'' (1894).

Napsal též veršovanou divadelní hru ''Iphigénie à Aulide'' (1903) či prozaické ''Povídky ze staré Francie'' (1903), v nichž se projevuje obdiv konzervativce ke středověké Francii. Získáno z Wikipedie